JAPONSKÝ ČIN

Charakteristika
Je velice přítulný, milý a nekomplikovaný psík, málo štěká, je hravý a veselý a je rád středem pozornosti. Bývá však také trochu svéhlavý. Tento pes nejraději tráví čas ve společnosti svého pána, kterého si ze členů rodiny sám vybere. Vůči cizím lidem je zdrženlivý a neprojevuje ihned náklonnost. S ostatními psy a domácími zvířaty vychází dobře, a nikdy není původcem konfliktu. K dětem se chová velmi jemně a něžně, ale nesnáší hrubé jednání. Pokud cítí, že je s ním zacházeno špatně, dokáže se chovat velmi ublíženě. Výchova bývá bez problémů, protože je to inteligentní a velmi citlivý psík, je také velmi čistotný. Dobře se učí, ale při výchově je nutné počítat s jeho jistou svéhlavostí. Nepotřebuje se učit žádné zvláštní cviky, důležité je pro něj mít dobré společenské chování, umět chodit na vodítku, přijít na zavolání apod. Tento psík velmi dobře reaguje na intonaci hlasu.

Historie
Nejde o původní japonské plemeno. Do Japonska se tento psík dostal pravděpodobně v 8. století n. l. jako dar čínského nebo korejského císaře japonskému panovníkovi. Japonci se pak se svou příslovečnou houževnatostí, esteticky vytříbeným vkusem, náklonnosti ke všemu malému a smyslem pro krásu ujali těchto psíků, a cílevědomým chovem z nich vytvořili nádherné, křehké, ale živé miniatury, jakési psí bonsaje.